Rozhovor o menopauze

Autorky: Jana Hrůzová, Pavla Kmeť Švejcarová

​

Menopauza je něco, co čeká každou z nás. A i když se o ní stále ještě nemluví moc otevřeně, jde o zcela přirozenou životní etapu – ne nemoc, ale proměnu, kterou si každá žena prožije jedinečně a po svém.

​

Co to vlastně znamená menopauza?

Slovo menopauza má původ v řečtině a znamená doslova „konec měsíce“, tedy konec menstruace. Označuje se také jako klimakterium nebo přechod. Lékařsky se za menopauzu považuje poslední menstruace v životě ženy – ta se ale dá určit až zpětně, když se menstruace neobjeví po dobu 12 měsíců. K menopauze obvykle dochází mezi 49. a 51. rokem věku, ale každé tělo je jiné. Některé ženy ji zažijí dříve, jiné později. V běžné řeči ale slovo menopauza často používáme šířeji – jako označení období, kdy tělo prochází hormonálními změnami. Ty obvykle probíhají mezi 40. a 60. rokem věku. Příběh každé menopauzy je ale jedinečný - co se týká načasování, tak také výskytu a intenzity jednotlivých příznaků. 

​

Na jaké fáze se celé období menopauzy dělí? 

Obecně můžeme mluvit o třech stádiích. Premenopauza označuje fázi života od dospívání do nástupu prvních příznaků spojených s menopauzou – v této době je hladina ženských pohlavních hormonů stabilní. Ve chvíli, kdy začíná hladina hormonů kolísat, mluvíme o perimenopauze – v překladu období „kolem“ menopauzy – obvykle začíná mezi 40 a 50 rokem. Poslední fázi je postmenopauza, která začíná jeden rok po poslední menstruaci. Jedná se o období, kdy vaječníky trvale ukončují činnost a hladina hormonů se opět ustaluje. 

 

Co přesně se v ženském těle v období menopauzy odehrává? 

Za většinu změn, které během menopauzy vnímáme na těle i na duši, může pokles hladiny ženských hormonů – především estrogenu. Ten se tvoří hlavně ve vaječnících, jejichž činnost se po čtyřicítce začíná postupně zpomalovat. Hladina estrogenu tedy klesá, ale – a to je důležité – neklesá rovnoměrně ani předvídatelně. Ve skutečnosti vypadá hormonální vývoj spíš jako jízda na hormonální horské dráze, kde není jasné, kdy přijde další zatáčka nebo strmý pád. Tento hormonální chaos se odehrává právě během perimenopauzy a působí nečekané výkyvy na úrovni těla i psychiky.

​

Co patří k tělesným projevům menopauzy?

V období menopauzy dochází k výraznému poklesu ženských hormonů, především estrogenu a progesteronu, což ovlivňuje menstruační cyklus – může se zkracovat, prodlužovat, mění se intenzita krvácení. Hormonální výkyvy ale zasahují celé tělo: zpomaluje se metabolismus, ubývá svalová hmota, tuk se častěji ukládá v oblasti břicha. Zvyšuje se riziko osteoporózy a kardiovaskulárních onemocnění, mohou se objevit návaly horka, poruchy spánku, změny nálad, bušení srdce, kolísání tlaku i pociťované kolísání úrovně energie. Mění se i vaginální sliznice, což může vést k suchosti, svědění nebo bolesti při pohlavním styku. Může to znít až strašidelně, ale jsou nástroje, které ženám mohou výrazně pomoci.

​

Co probíhá v oblasti psychiky?

Hormony estrogen a progesteron mají vliv také na funkci mozku. K příznakům perimenopauzy proto patří nejen návaly horka, které s sebou mohou přinášet nepříjemné pocity, ale také změny kvality spánku, výkyvy nálad, zvýšený pocit napětí, mozková mlha (příznaky spojené se sníženou kognitivní funkcí – zapomnětlivost, snížená soustředěnost, pokles pružnosti myšlení), někdy také úzkostnost nebo depresivita.

Tyto projevy jsou běžnou součástí perimenopauzy a postmenopauzy – nejde o selhání, ale přirozený proces, který si zaslouží pozornost a péči, ale téma menopauzy je bohužel pořád trochu tabu. Nemluví se o tom na veřejnosti. Žena má tak trochu zatnout zuby a přetrpět to.

​

Co s sebou tato tabuizace přináší?

Žena se uzavřením může připravit o podporu okolí, která je v tomto období velmi potřeba. Pomáhá, když rodina a blízcí lidé vědí, čím procházíme, co prožíváme, aby rozuměli tomu, co s námi zažívají a proč se to děje. Zajímavý může být rozhovor s mámou, která to možná měla podobně, ale i s kamarádkami, které mohou zažívat místy podobné a místy odlišné věci. Blízcí často neřeší menopauzu jako takovou, ale její projevy, proto jim potřebují rozumět v širším kontextu. Možná budou reagovat podpůrněji, když pochopí, že „nepochopitelné“ změny nálad souvisí s kolísáním hladiny estrogenu a dá se s nimi efektivně pracovat.

​

Je s tím spojená stigmatizace menopauzy?

Ano, ženy se za svou menopauzu a její projevy často stydí. Řeší například jak asi okolí reaguje na jejich návaly horka, protože to je přece jasný znak. Zajímavé je, že podle dostupných výzkumů si jich okolí většinou buď nevšimne nebo je přičte jiné, běžné příčině, „paní asi rychle vyběhla do schodů“. A zároveň skrývat svoji menopauzu a její projevy před okolím je přesně to, co ženy nepotřebují. Naopak, sdílení je léčivé, s blízkými, přáteli, psychoterapeuty nebo podpůrnou skupinou.

Proč je ženám nepříjemné být označena za tu, co prochází menopauzou?

Kromě zmíněné tabuizace a vnější stigmatizace je témat, která ženy v tomto období řeší mnoho. Asi jako první se nabízí, co to vlastně znamená být ženou. Budu po přechodu ještě ženou, když hlavní atribut ženství je plození dětí? Budu po přechodu ještě atraktivní, když třeba přiberu? Bude mi to ještě někdy normálně myslet, když teď pořád zapomínám nebo jsem zahalena do mozkové mlhy? A s takovými tématy může být těžké se někomu svěřit. Když ale najdeme tu odvahu, může to být až zázračně léčivé. Ono se totiž ukazuje, že menopauza není jen zátěží ale také příležitostí.

​

K čemu může být menopauza příležitostí?

Menopauze se také říká přechod a ten naznačuje, že žena přechází odněkud někam. Toto období se dá vnímat jako přechodové. Stejně jako adolescence je přechod z dětství do dospělosti, kdy se formuje osobnost člověka, podobně může být menopauza využita jako přechod z mladé dospělosti do zralé dospělosti. Ženy v tomto období už dost dobře znají sebe i svůj svět a teď mají možnost si zvolit, jakou ženou se chtějí stát. Co ze svého života si chtějí nechat a co zahodit. A například stavy úzkosti bývají dobrým indikátorem, že něco ze stávajícího nastavení mi nefunguje a úkolem přechodu může být se těchto nefunkčních vzorců, vztahů, aktivit apod. vzdát. Přechod je tedy proces vybízející k přehodnocování, bilancování, jak může být můj život více můj, o mně a pro mě. Co chci dávat sobě, svému tělu, ale i světu. Co jsou moje hodnoty a priority. V tomto období ženy často přistupují ke změnám, na které dřív neměly čas (kvůli péči o děti) nebo odvahu. Setkáváme se často třeba s kariérními změnami.

​

Jaktože mají ženy v tomto období více odvahy, když řeší témata jako vlastní ženskost a atraktivita?

Právě proto, že díky menopauze mohou svoji ženskost, atraktivitu, roli, přínos pro společnost atd. redefinovat, přenastavit. Mohou se podívat na to, co jim vyhovuje a co už nechtějí. Taky často dochází k tomu, že si uvědomí, že některé věci už prostě nemusí řešit. Je jim například víc jedno, co si o nich myslí okolí. A tak se mohou přijmout v tom, kde právě jsou a jaké právě jsou. Tento postoj ženám zvyšuje sebevědomí a posiluje pociťovanou svobodu žít ten život, který chci.

A teď ty praktické věci, které nám mohou pomoci zvládnout nepříjemné průvodní příznaky menopauzy. Které to jsou?

Jsou to asi dvě hlavní oblasti, které se velmi prolínají a navzájem ovlivňují; péče o duši a péče o tělo. S duševní pohodou pomáhá psychoterapie, podpora blízkých, mindfulness techniky nebo jednoduchá dechová cvičení. Tělesná stránka zase potřebuje kvalitní stravu, pravidelný pohyb a dostatek spánku.

Tipem na jednoduché, zklidňující dechové cvičení je: vdech na 4, výdech na 6 a to párkrát opakovat. Tento jednoduchý dechový vzorec pomáhá snížit hladinu kortizolu, stresového hormonu a navodit větší pocit klidu.

​

Co pro sebe ženy mohou udělat v oblasti péče o tělo?

V období menopauzy se často zhoršuje spánek – ženy hůř usínají, častěji se budí nebo se probouzejí příliš brzy. Pomoci může lepší strava, pravidelný pohyb, psychická pohoda, ale hlavně důsledný spánkový režim. Ideálně 2–3 hodiny před spaním nejíst, nepít a vyhnout se modrému světlu. Chodit spát i vstávat ve stejný čas, spát ve tmě, chladu a bez rušivých vlivů. Možná to zní náročně, ale právě teď je ten správný čas udělat něco pro sebe.

Pohyb v menopauze má zásadní význam – pomáhá udržet svaly, kosti, postavu i dobrou náladu. Ať už sportujete pravidelně, nebo teprve začínáte, každý pohyb se počítá – od silového tréninku přes rychlou chůzi až po tanec v obýváku. Důležité je dělat něco, co vás baví.

Strava by měla být přirozená a vyvážená – založená na kvalitních bílkovinách, zdravých tucích, vláknině a dostatku vitamínů a minerálů (zejména D, B, vápník, hořčík). Dobré jídlo podpoří nejen hormonální rovnováhu a zdraví kostí, ale i vaši energii a náladu.

​

Dá se tedy období menopauzy k něčemu využít?

Ženy často mluví o příležitosti zastavit se, nebo alespoň zpomalit, a rozhlédnout se. A tohle zastavení může znamenat zahlédnutí toho, co opravdu chci. Hormony esterogen a progesteron mají totiž mimojiné za úkol upozadění sebe sama ve jménu vztahů, rodiny a plození. Když jejich hladina klesne, může to s sebou přinést naději na plnější život ve jménu sama sebe a toho, co je pro mě důležité. To nemusí znamenat, že se ženy začnou chovat sobecky, naopak, mohou začít naplňovat svůj potenciál se zřetelem k zájmu komunity.